Pokud v Agadiru hledáte marockou osobitost, budete nejspíš zklamáni. Je třeba vytáhnout paty, sednout do rozvrklaného autobusu a vypravit se za ní. Agadir byl rekonstruován po zemětřesení v roce 1960, takže postrádá středověkou medinu. Ulice neturistické části jsou široké, ne zrovna čisté, všude beton, jen tu a tam zajímavá zákoutí.

Oblast kolem pláže se jednoznačně soustřeďuje na turistický ruch a vede si dobře. Určitě si nezadá se středisky na nedalekých Kanárských ostrovech, jen je tady výrazně levněji a díky zahaleným postavám některých žen i exotičtěji. Nad pláží dominuje kopec s kasbou a arabským nápisem.

I v lednu je zde pěkné počasí, ideální na cestování, sport, surfing. Voda v oceánu je pochopitelně studená, ale na krátké zaplavání to je v pohodě. Pro můj týden urvaný mrazivé a pracovní realitě v Česku se Agadir dokonale hodil. Jako už tolikrát jsem zkombinovala možnosti hotového zájezdu, místní dopravy a vlastní invence k vytvoření akční dovolené plné zážitků. Zdůrazňuji, že přestože jsem tam pobývala sama, nikde jsem nenarazila  na sebemenší problém. Pryč s předsudky!

Bonus: srovnání autentického hammamu poblíž mešity a luxusního zařízení pro evropského návštěvníka (viz cestopis https://vytahnipaty.webnode.cz/jizni-maroko/).

Africký folklór na agadirské promenádě